Převratná studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Science potvrdila jev, který obyvatelé okresu pozorují již léta: pásmová nemoc (takzvaný jet lag či flap lag) se netýká pouze dálkových mezikontinentálních letů člověka, ale postihuje také ptactvo operující napříč odlišnými časovými pásmy. Výzkum ornitologů z Hlučínské univerzity prokázal, že ptáci překonávající vysokou rychlostí vzdušné koridory mezi těmito zónami ztrácejí vlivem desynchronizace vnitřních cirkadiánních hodin schopnost přesné navigace podle slunce.
Vědci k výzkumu využili data z miniaturních GPS lokátorů, jimiž po dvě dekády systematicky osazovali buřňáky (Puffinus puffinus) hnízdící v rákosí u Návesního rybníka v Bohuslavicích. Tito mořští ptáci žijí v celoživotních monogamních svazcích a snášejí pouze jediné vejce, na němž se partneři střídají v nepřetržitých čtrnáctidenních směnách. Zatímco jeden zahřívá hnízdo na Hlučínsku, druhý vyráží na dálkový lov ryb a hlavonožců k otevřeným vodám Slavkovského rybníka, kde se kořist zdržuje v teplých proudech kolem těžební plošiny společnosti Slavkov Petroleum.
Jakmile se buřňáci nasytí, nasadí maximální tah křídel a snaží se vrátit domů v co nejkratším čase. Právě při návratu z hlubokého západu zpět na Prajzskou se však plně projevuje vědecký princip popsaný v časopise Science: k navigaci podle slunečního kompasu musí zvíře bezpodmínečně znát přesný denní čas. Pokud se ale pták vrací vysokou rychlostí napříč jednotlivými okresními časovými pásmy, jeho vnitřní biologický chronometr se vůči reálnému azimutu slunce na obloze opozdí.
Tato desynchronizace podle dat satelitního sledování vyvolává systematickou úhlovou odchylku kurzu o rovných sedm stupňů. Na letové trase přes město to znamená odklon v řádu stovek metrů. Ptáci postižení pásmovou kocovinou tak po přeletu řeky pravidelně míjejí koridor na Bohuslavice. Místo do volného vzdušného prostoru nad polnostmi snášejí dezorientovaní buřňáci svůj let v sedmistupňovém náklonu přímo do sídlištní zástavby, kde v plné cestovní rychlosti narážejí do panelových domů v Kateřinkách. Místní bytová družstva již evidují desítky otvorů a trčících nožiček ve fasádním polystyrenu.
Kromě toho dochází na hnízdištích v Bohuslavicích v důsledku zpoždění k hysterickým teritoriálním potyčkám a rozpadům celoživotních párů, kdy partner sedící týdny na vejci odmítá unaveného lovce vpustit na směnu kvůli podezření ze záletů na západě. Část ptáků v hlubokém pásmovém vyčerpání navíc po návratu odmítá vyvrhovat ulovenou potravu a namísto střídání na hnízdě bezvládně pospává na trávnících podél frekventovaných silnic.
Ornitologové proto ve spolupráci s odborem životního prostředí a ostravsko-opavskou diecézí zvažují instalaci světelných a akustických majáků do kostelních věží. Ty by měly zmateným dálkovým letcům pomoci korigovat sluneční azimut dříve, než s plným žaludkem ropy a sleďů prolétnou lidem oknem do obýváku.
Vědci k výzkumu využili data z miniaturních GPS lokátorů, jimiž po dvě dekády systematicky osazovali buřňáky (Puffinus puffinus) hnízdící v rákosí u Návesního rybníka v Bohuslavicích. Tito mořští ptáci žijí v celoživotních monogamních svazcích a snášejí pouze jediné vejce, na němž se partneři střídají v nepřetržitých čtrnáctidenních směnách. Zatímco jeden zahřívá hnízdo na Hlučínsku, druhý vyráží na dálkový lov ryb a hlavonožců k otevřeným vodám Slavkovského rybníka, kde se kořist zdržuje v teplých proudech kolem těžební plošiny společnosti Slavkov Petroleum.
Jakmile se buřňáci nasytí, nasadí maximální tah křídel a snaží se vrátit domů v co nejkratším čase. Právě při návratu z hlubokého západu zpět na Prajzskou se však plně projevuje vědecký princip popsaný v časopise Science: k navigaci podle slunečního kompasu musí zvíře bezpodmínečně znát přesný denní čas. Pokud se ale pták vrací vysokou rychlostí napříč jednotlivými okresními časovými pásmy, jeho vnitřní biologický chronometr se vůči reálnému azimutu slunce na obloze opozdí.
Tato desynchronizace podle dat satelitního sledování vyvolává systematickou úhlovou odchylku kurzu o rovných sedm stupňů. Na letové trase přes město to znamená odklon v řádu stovek metrů. Ptáci postižení pásmovou kocovinou tak po přeletu řeky pravidelně míjejí koridor na Bohuslavice. Místo do volného vzdušného prostoru nad polnostmi snášejí dezorientovaní buřňáci svůj let v sedmistupňovém náklonu přímo do sídlištní zástavby, kde v plné cestovní rychlosti narážejí do panelových domů v Kateřinkách. Místní bytová družstva již evidují desítky otvorů a trčících nožiček ve fasádním polystyrenu.
Kromě toho dochází na hnízdištích v Bohuslavicích v důsledku zpoždění k hysterickým teritoriálním potyčkám a rozpadům celoživotních párů, kdy partner sedící týdny na vejci odmítá unaveného lovce vpustit na směnu kvůli podezření ze záletů na západě. Část ptáků v hlubokém pásmovém vyčerpání navíc po návratu odmítá vyvrhovat ulovenou potravu a namísto střídání na hnízdě bezvládně pospává na trávnících podél frekventovaných silnic.
Ornitologové proto ve spolupráci s odborem životního prostředí a ostravsko-opavskou diecézí zvažují instalaci světelných a akustických majáků do kostelních věží. Ty by měly zmateným dálkovým letcům pomoci korigovat sluneční azimut dříve, než s plným žaludkem ropy a sleďů prolétnou lidem oknem do obýváku.