Nedávná vyhláška opavského magistrátu, která s okamžitou platností zakázala pořádání tradičních býčích zápasů na území statutárního města, zasadila staleté slezské corridě tvrdou ránu. Ani uzavření městské arény na Horním náměstí a přísný zákaz pasení stád v centru města však místní matadory nezastavily. Skupina toreadorů se pravidelně schází v Městských sadech, kde za prvního ranního světla piluje techniku úhybů přímo mezi pejskaři a běžci.
Samotný nácvik probíhá na travnaté ploše nedaleko dětského hřiště. Zatímco jeden z mužů třímá v rukou skutečné býčí rohy z loňské sezóny a v mírném poklusu simuluje zvířecí náběh, toreador v pleteném růžovém svetru s kamennou tváří provádí předepsaný úhyb bokem, přičemž paže drží v dokonalém pravém úhlu k trupu.
„Je to balet smrti,“ vysvětlil přihlížejícím Josef L. z Kylešovic. Podle něj je laická představa o rychlém náběhu zvířete zcela mylná: „Když má býk hlavu dole a chystá se vás nabrat na rohy, jde na vás vlastně pomalu. Celý smysl toreadorského umění spočívá v tom, že se postavíte strachu a smrti pomocí inteligence, kterou snad máme. Býk má dvě dýky, my máme kus fialového flanelu.“
Místní zápasníci se netají hlubokými jizvami po střetech, které je nejednou přivedly na hranici života a smrti. „V srpnu mi při náběhu na lavičku Alois těmi rohy rozpáral hrudník napůl,“ ukazuje pod rozepnutým svetrem stopu po rohu Josef L. „Bojovali jsme ale dál a nakonec jsem mu přímo na trávníku toreadorskou puntillou uřízl ucho,“ smějí se toreadoři.
Jelikož město trvá na bezkrevném statusu veřejných prostor a arénu odmítá znovu otevřít, jediný kontakt s živým skotem mají toreadoři na Školním statku Masarykovy zemědělské školy. Tamní vedení jim však povoluje ostré náběhy pouze v úterý odpoledne po skončení odborného výcviku.
Městská policie Opava potvrdila, že bezkontaktní nácvik s rohy v sadech nepředstavuje přestupek, pokud zúčastnění neplaší kachny na přilehlém náhonu a dodržují čistotu trávníků.
Samotný nácvik probíhá na travnaté ploše nedaleko dětského hřiště. Zatímco jeden z mužů třímá v rukou skutečné býčí rohy z loňské sezóny a v mírném poklusu simuluje zvířecí náběh, toreador v pleteném růžovém svetru s kamennou tváří provádí předepsaný úhyb bokem, přičemž paže drží v dokonalém pravém úhlu k trupu.
„Je to balet smrti,“ vysvětlil přihlížejícím Josef L. z Kylešovic. Podle něj je laická představa o rychlém náběhu zvířete zcela mylná: „Když má býk hlavu dole a chystá se vás nabrat na rohy, jde na vás vlastně pomalu. Celý smysl toreadorského umění spočívá v tom, že se postavíte strachu a smrti pomocí inteligence, kterou snad máme. Býk má dvě dýky, my máme kus fialového flanelu.“
Místní zápasníci se netají hlubokými jizvami po střetech, které je nejednou přivedly na hranici života a smrti. „V srpnu mi při náběhu na lavičku Alois těmi rohy rozpáral hrudník napůl,“ ukazuje pod rozepnutým svetrem stopu po rohu Josef L. „Bojovali jsme ale dál a nakonec jsem mu přímo na trávníku toreadorskou puntillou uřízl ucho,“ smějí se toreadoři.
Jelikož město trvá na bezkrevném statusu veřejných prostor a arénu odmítá znovu otevřít, jediný kontakt s živým skotem mají toreadoři na Školním statku Masarykovy zemědělské školy. Tamní vedení jim však povoluje ostré náběhy pouze v úterý odpoledne po skončení odborného výcviku.
Městská policie Opava potvrdila, že bezkontaktní nácvik s rohy v sadech nepředstavuje přestupek, pokud zúčastnění neplaší kachny na přilehlém náhonu a dodržují čistotu trávníků.